2 Chronicles 34
1 Jóšijáš se stal králem Judska, když mu bylo pouhých osm let, a vládl v Jeruzalémě celkem třicet jedna let.
2 Jóšijáš jednal za všech okolností v souladu s Hospodinovou vůlí stejně jako jeho předchůdce, král David.
3 Již v mládí, v osmém roce své vlády, začal Jóšijáš hledat a plnit vůli Hospodina, jehož uctíval král David. Ve dvanáctém roce kralování se rozhodl odstranit z Judska a z Jeruzaléma obětní místa na pahorcích, posvátné sloupy a vyřezané i lité napodobeniny falešných bohů.
4 Přikázal rozmetat obětní i kadidlové oltáře zasvěcené baalům, strhnout posvátné sloupy a zničit veškeré bůžky a jiné pohanské posvátné předměty. Suť a trosky ze všeho, co dal Jóšijáš rozbít, pak rozházel na hroby těch, kdo sloužili falešným bohům.
5 Aby Judsko i Jeruzalém opravdu dokonale očistil, spálil na oltářích falešných bůžků nakonec také kosti pohanských kněží.
6 6-7 Stejně naložil s obětními i kadidlovými oltáři, posvátnými sloupy a napodobeninami falešných bohů ve městech a jejich okolních opuštěných vesnicích na území kmene Manasesovců, Efrajimovců a Šimeónovců až na sever, kde sídlí rod Neftalíovců. Když byl hotov, vrátil se do Jeruzaléma.
7 ***
8 Poté, co Jóšijáš vymýtil z Izraele i z Hospodinova chrámu všechno pohanské, pověřil v osmnáctém roce své vlády Asaljášova syna Šáfana, správce Jeruzaléma Masejáše a kancléře, Jóachazova syna Jóacha, aby zajistili opravu Hospodinova chrámu.
9 Vzali tedy stříbro, které lévijci držící stráž u vchodu do Hospodinova domu vybrali od příslušníků Manasesova a Efrajimova rodu a ode všech ostatních Izraelců, Judejců, Benjamínovců a také od obyvatel Jeruzaléma a odevzdali ho veleknězi Chilkijášovi.
10 Shromážděné prostředky potom svěřili dozorcům pověřeným dohlížet na stavební práce v Hospodinově chrámu; ti je dále rozdělovali mezi dělníky, kteří opravovali poškozené části chrámu.
11 Navíc vypláceli mzdu také tesařům a kameníkům, kteří stavbu zásobovali opracovanými kamennými kvádry a dřevěnými trámy - materiálem potřebným k opravení všech budov, které předchozí judští králové nechali zchátrat.
12 12-13 Dělníci pracovali řádně a poctivě. Na práci všech nosičů i dělníků jednotlivých řemesel dohlíželi lévijci. Všichni lévijci rovněž ovládali hru na hudební nástroje. Mezi dozorci byli Jachat a Obadjáš z rodu Meraríovců, dále Zekarjáš a Mešulám z rodu Kehatovců; jiní lévijci zase pracovali jako písaři, strážci a vrátní.
13 ***
14 Když jednou dozorci přebírali stříbro na mzdu uschované v Hospodinově chrámu, objevil velekněz Chilkijáš knihu Hospodinových zákonů, které kdysi Hospodin svěřil Izraelcům prostředním Mojžíše.
15 Chilkijáš proto oznámil písaři Šáfanovi: "Nalezl jsem v Hospodinově chrámu tuto knihu Zákona."
16 Šáfan knihu předložil králi a hlásil mu: "Tvoji služebníci splnili své úkoly.
17 Připravili peníze shromážděné v Hospodinově chrámu a rozdělili je prostřednictvím dozorců dělníkům."
18 Potom písař Šáfan dodal: "Velekněz Chilkijáš mi předal tuto knihu," a ihned z ní králi začal přečítat.
19 Sotva král uslyšel, o čem kniha hovoří, roztrhl na výraz zděšení svůj oděv.
20 Dal zavolat Chilkijáše, Šáfanova syna Achíkama, Míkova syna Abdóna, písaře Šáfana a svého osobního sluhu Asajáše a nařídil jim:
21 "Jděte a promluvte s Hospodinem o tom, jak se naplní a co znamenají slova této nalezené knihy pro mě a všechny obyvatele Izraele a Judska. Hospodin se na nás musí jistě velmi hněvat, protože naši předkové se jeho slovy neřídili. Vždyť nerespektovali nic z toho, co se v této knize píše."
22 Chilkijáš se tedy s ostatními, které král určil, vypravil k prorokyni Chuldě, aby s ní o tom promluvili. Chulda bydlela v druhé části Jeruzaléma a byla manželkou Šalúma, správce královských oděvů, jehož otcem byl Chasrův syn Tokhat.
23 Když k ní dorazili, řekla jim: "Oznamte muži, který vás poslal, tato Hospodinova slova:
24 Já, Hospodin, přivedu na toto místo a jeho obyvatele právě takovou pohromu, o níž se píše v knize, kterou služebníci králi četli.
25 Udělám to, protože mě moji vlastní lidé opustili, pálili kadidlo cizím bohům a uráželi mě uctíváním vlastnoručně vyrobených napodobenin falešných bůžků. Důsledky jejich jednání, které na ně proto nechám dopadnout, nikdo neodvrátí."
26 "Dále judskému králi vyřiďte tuto povzbudivou zprávu, kterou Hospodin a Bůh Izraele k tomuto proroctví dodává:
27 Máš dobré srdce a po vyslechnutí všeho, co jsem prohlásil o tomto místě a jeho obyvatelích, ses zachoval pokorně. Roztrhl jsi na znamení zármutku svůj oděv a s lítostí jsi mne prosil o pomoc. Viděl jsem, jak ses zachoval,
28 a proto tě nechám zemřít v klidu a pokoji. Nebudeš svědkem žádného z neštěstí, která dopadnou na toto místo a jeho obyvatele." Když Chulda domluvila, muži se vrátili s její odpovědí ke králi.
29 Král Jóšijáš k sobě neprodleně pozval všechny představitele Jeruzaléma i celého Judska.
30 Společně s nimi a také s kněžími a lévijci a vůbec se všemi lidmi - bez ohledu na postavení či věk - vstoupil do Hospodinova chrámu. Potom nahlas, tak aby to každý slyšel, přečetl celou Knihu smlouvy, kterou nalezli v Hospodinově chrámu.
31 Nakonec se král postavil k jednomu z chrámových sloupů a v Hospodinově přítomnosti porušenou smlouvu slavnostně obnovil. Přísahal, že bude upřímně a ze všech sil zachovávat všechna Hospodinova přikázání a výnosy, aby dostál všem ustanovením smlouvy, zapsaným v této knize.
32 Potom Jóšijáš vyzval všechny, kdo se shromáždili do Jeruzaléma a na území Benjamínovců, aby složili stejnou přísahu jako on. Lidé jeho příklad následovali a přihlásili se k požadavkům smlouvy, kterou Bůh uzavřel již s jejich předky.
33 Jóšijáš dal také odstranit veškeré odporné napodobeniny falešných bohů z celého území Izraele a přiměl všechny obyvatele svého království, aby jako svého Boha ctili pouze Hospodina. Dokud Jóšijáš žil, Izraelci opravdu věrně následovali pouze Hospodina, Boha, jemuž sloužili již jejich předkové.